Rekonstrukce Poršovy vily

PŮVODNÍ KONCEPCE

Vila pro významného malíře Gustava Porše:
Poršova vila s prvky funkcionalismu od Bohuslava Šmída z roku 1930.

Na okraji východočeského města Skuteč se nachází dvoupatrová vila se zahradou. Jde o objemnou stavbu městského charakteru s prvky funkcionalismu. Okolí tvoří komponovaná zahrada se vzrostlými stromy.

Dům byl navržen jako reprezentativní a pracovní prostor malíře stejně tak, jako rodinný dům pro čtyřčlennou rodinu. Do ulice byl velice zdobný a hmotný, naopak ze zahrady a vnější zástavby je dům téměř nenápadný.

V přízemí se nacházela soukromá zóna rodiny – společenská místnost, jídelna se zimní zahradou, kuchyně a dvě ložnice. Pracovní zóna obsahující ateliér, výstavní síň, sklad rámů a pokoj pro hosty se nacházela v prvním patře. Dispoziční a materiálové řešení se dochovalo původní.

Dům vítal hosta skrz nárožní bránu, komponovanou zahradu, přes venkovní schodiště, reprezentativní vstup do prosvětlené schodišťové haly. Zde měl být přivítán samotným malířem a následně pokračoval po schodech o patro výš do výstavní síně. Soukromý vstup byl střídmější, stejně jako celý výraz domu směrem do zahrady. Tvořila ho veranda na SZ straně a stání pro automobil. V původním plánu byla k verandě připojena dlouhá zastřešená kolonáda směrem do sadu a hospodářské části. Na JZ straně pozemku se nachází původní kurník a dvorek pro drůbež.

Reprezentativní část zahrady byla zamýšlena v jižní části pozemku a byly k ní směřovány pohledové osy. V nerealizovaném plánu měly být součástí zahrady sochy, vázy a pergola s bazénem.

NOVÁ KONCEPCE

Přistavěné hmoty a ostatní stavební úpravy celkový ráz vily doplňují a snaží se pokračovat v rozvoji stavby tvaroslovím. Zároveň však dochází k přestavbě přiznávající novou etapu domu – příchod nové rodiny.

Nová dispozice pro rodinu Mertových vytváří v přízemí otevřený a propojený společenský prostor s kamny a přímým napojením na zahradu. Venkovní terasa je přístupná jak z kuchyně, tak z nové přístavby ateliéru. Dále se zde nachází ještě jeden pokoj pro hosty a koupelna.

V 1. patře, v místě původní výstavní síně vzniká Ondřejovo studio se vstupem z herny.
Pokoj s balkónem se stává ložnicí Ondřeje a Johany. Hostovský pokoj může sloužit svému účelu anebo jako samostatný dětský pokoj (Rovněž tato místnost může sloužit jako Johanin ateliér do doby, než se podaří zrealizovat nová přístavba) a velká prosvětlená rodinná koupelna s toaletou a vybavením pro domácí práce. Vzniká zde rovněž společný obytný prostor, který poskytuje propojení s obytným podkrovím obývaným dětmi.

Podkroví je koncipováno jako kontinuální prostor členěný transparentními stěnami. Zde se nachází jeden velký pokoj pro 2 děti, jeden pokoj s proskleným štítem a výhledem, šatna a toaleta. Transparentní/translucentní stěny zlepšují prosvětlenost pokojů, netvoří bariéry, ani zbytečně nezmenšují podkroví na samostatné drobné prostory.

V návrhu ctíme kompoziční a materiálové řešení. Stávající struktura je doplněna architektonickými prvky postavených na principech Šmídova návrhu, zároveň je stavíme do kontrastu se současným materiálovým a konstrukčním řešením.